Krásný den se špatným koncem

Jiri Famfulik, velký fanoušek Chelsea navštívil osmifinálový zápas Chelsea v Champion League v sezóně 2009/2010 a popsal nám své zážitky.

V sezóně 2009/2010 byla Chelsea nalosovaná do skupiny "D" Ligy mistrů, spolu s Portem, Atleticem Madrid a Nicosii APOEL. Chelsea potvrdila roli favorita a skupinu vyhrála. Porto skončilo druhé a mohlo se těšit na atraktivního soupeře, Atletico se "propadlo" do Evropské ligy. Byl jsem na všech domácích zápasech Chelsea a na výjezdu v Portu, které hraje na Estadio Do Dragao, kde v semifinále na Euru 2004 vypadla Česká reprezentace s Řeckem.

V polovině prosince jsme byli rozhodnutí vydat se na výjezd na osmifinále a netrpělivě jsme čekali, kam nás Liga mistrů znovu zanese. Čekal nás jeden ze soupeřů Bayern Mnichov, CSKA Moskva, AC Milan, Lyon, Inter Milan, Stuttgart nebo Olympiakos Pireus. Byl vylosován Inter Milán.

Zhruba v polovině února, brzy ráno odlítáme na malé letiště Bergamo v Alpách, kousek od Milana. Před 12 hodinou obědváme v Ristorante, nedaleko Duomo Square. Když jsme vyšli z restaurace, slyšeli jsem "Ohhhh Dennis Wise, scored fucking great gooool, in San Sirooooo, with 10 minutes to goo..." Věděli jsme co se děje, i odkud to jde. Duomo Square, nádherné náměstí s obrovskou katedrálou a několika bary v srdci Milana je jak dělané na sraz fans Chelsea. Přišli jsme na náměstí, začínalo se zpívat "Carefree, wherever we may be, we are the famous CFC, and we dont give a fuck whoever you may be, cose we are the famous CFC..."

První vlajky již visely na fasádách baru, policajti přijížděli a začali se scházet i první fans Interu. Nás už mohla být zhruba stovka. Stáli jsme před bary, přesně naproti katedrále. "We are the Chelsea in Milan..." kolem 15:00 nás bylo přes 500 a policajti kolem nás vytvořili půlkruh, který nás odděloval od několik rozvášněných fans Interu. "Zigger zagger, zigger zagger, oi oi oi. Ziiiiiigga... oi, Zaaaaaaga... oi... zigger zagger zigger zagger oi oi oi, Oh when the blues, go steaming in, oh when the blues go steaming in, I wanna be in that number, oh when the blues go steaming in..." Všichni již několik hodin zpívali jako jeden muž. Ani nevím jak se mezi nás přes policii dostali 2 pěkné italky. Hned se ozvalo "celery, celery, if she dont cum, I`ll tickle her bum, with a lump of celery..." Nálada byla skvělá, všichni drželi spolu, všude kolem byly plechovky a půllitry piva. "I wanna be a Chelsea Ranger, I wanna live a life a danger, I wanna beat Spurs every week, chase`em up and down the streat, here`s to the girl who I love best...." Byl to opravdu rachot, téměr tisíc fans Chelsea zpívalo choláry hooligans až do půl 8 večer.

Začal přesun do metra, nebylo to několik vagónů, ale několik vlaků fans Chelsea co se řítilo na San Siro. Plný vagón fans si sedá a vyskakuje do vzduchu, mlátí do všeho kolem a přitom zní "10 men went to mow, 9 men, 8 men... one man and his dog Spot went to mow a meadow... Chelsea !! Chelsea !!" Skáčem a pivo létá z plechovek po celém vagónu, ozýva se "Lets go fucking mental, na na na na na na" Vystupujeme z metra nedaleko San Sira a je hlasitě slyšet Chelsea !!! Hooligans !!! Chelsea !!! Hooligans !!! Na stadionu je kolem 4.000 fans Chelsea, naše alokace byla před několika týdny vyprodána během pár minut. Zpívá se téměř celý zapas, atmosféra je skvělá jako celý den.

Naneštěstí je vidět velká nepřítomnost zraněného Essiena, přichází další zraněni Petra Čecha, které ho vyřadí na několik zápasů. Prohráváme 2:1 a za doprovodu policie metro s Chelsa fans odjíždí zpět na Duomo Square, odkud nás taxi rozváži do hotelu. Končí další skvělý den na výjezdu v Champions League, plný nenahraditelné atmosféry, zpívání, alkoholu a hlavně na každém kroku je stále cítit Chelsea. Na Stamford Bridge nezvládáme odvetu a překvapivě končíme v osmifinále Ligy mistrů s budoucím vítězem celého ročníku.

Chcete zde mít také svůj zážitek s Chelsea?, kontaktujte nás na tomto E-mailu: Tom.kopr@seznam.cz .