We're gonna win the league!

Jiri Famfulik, velký fanoušek Chelsea navštívil poslední zápas Chelsea v Premier League v sezóně 2009/2010 a popsal nám své zážitky.

Bylo 2. května 2010, pamatuji si to jako dnes. Chelsea válčila v Liverpoolu o titul. Premier league jsme vedli 2 kola před koncem o jediný bod. Všude bylo vidět obrovské nasazeni a touhu zvítězit. Po gólech Didiera Drogby a Franka Lamparda do sítě Liverpoolu byl titul na cestě. Zbýval nám poslední, o poznání jednodušší krok - doma porazit Wigan. Ještě dlouho po zápase, místo loučení domácích hráčů Liverpoolu s jejich fanoušky, ochozy na Anfield Road burácely:

"We're gonna win the league! We're gonna win the league! And now you're gonna believe us, And now you're gonna believe us, And now you're gonna believe usss, WE'RE GONNA WIN THE LEAGUE!"

O týden později, 9. května 2010 vystupujeme z metra na Fulham Broadway, 200 metru od stadionu a 3 hodiny před zápasem. Hospody jsou narvané, v ulicích je spousta lidí, ve stánkách se prodávají vlajky s nápisem Champions. Tradičně se scházíme v Goose baru, pivo tu dnes teče proudem. Jsou tu všichni, co jsem během několika měsíců s Chelsea poznal, někteří i s celou rodinou. Kdo nemá lístek na stadion, bude sledovat fotbal v jedné z desítek hospod kolem. Všude je dnes narváno. Hodinu před zápasem se přesouváme k So Baru a znovu to začíná, stovky lidi uvnitř i venku zpívají...

"Oh West London Oh West London Is wonderful Is wonderful Oh West London is wonderful It's full of tits, fanny and Chelsea Oh West London is wonderful Oh East London Oh East London Is full of shit Is full of shit Oh East London is full of shit It's full of shit, shit and bullshit Oh East London is full of shit..."

Do začátku zápasu se skanduje, je to tu tělo na tělo a obrovské horko. Kdo není spocený je politý pivem. Znovu se několikrát zpívá "We're gonna win the league!" Za další týden hrajem finále FA Cupu, tak i zde zni chorál:

"Que Sera Sera, whatever will be, will be, we're going to Wembley, Que Sera Sera"

Tyto písně jsou prokládány již tradičními "Carefree", "Over land and sea", "Chelsea Alouette", "10 men went to mow", "Zigger Zagger", "Celery" atd,... Stejná atmosféra panuje i na stadionu, není to zejména Shed End a Matthew Harrding, jak bývá zvykem, ale fandění se ozývá z celého stadionu. Nicolas Anelka dává rychlý gól v 5. minutě a vnáší na trávník důležitou pohodu. Na dálku bojujeme o titul s Manchesterem United, který doma vyhrává 4:0 se Stoke. Na Stamford Bridge se však děje něco neuvěřitelného, vždy když dá United gól, Chelsea dává dva !! Vyhráváme 8:0 !! Stadionem zní "That's why we're champions!!!" Někteří křičí, skáčou, radují se... My se objímáme, podáváme si ruce. Sice nejsme hráči na hřišti, kteří titul vyhráli, ale jsme to my fanoušci, kteří byli v Birminghamu, Liverpoolu, Stoku, Manchesteru, Portu, Milanu... Někteří brečí radostí, je to opravdu velký den.

Ligu zakončujeme ve velkém stylu. Didier Drogba dává hattrick a stává se králem střelců Premier League s 29 góly. Petr Čech s 17ti čistými konty vyhrává cenu "zlaté rukavice" Chelsea v tomto ročníku posunula laťku na 103 gólů za sezónu a tvoří další rekord Premier League. Fanoušci jen pomalu opouští stadion, všichni si užívají oslavu 4. titulu, 3. za posledních 5 let. Na hřišti je spousta lidí, hráči, trenéři, manželky, děti... Z reproduktoru zní Blue is the colour...

V ulicích je narváno, na Fulham road se zpívají chorály hooligans. Před rokem 2005 se nám dlouho fanoušci Liverpoolu smáli a zpívali "Have you ever seen Chelsea win the league? Have you ****" To už je dlouho dobu minulost, dnes to bude dlouhá noc, vracíme se do Goose baru a oslavujeme!

Have you ever seen Chelsea win the league? YES WE HAVE !!! Have you ever seen Chelsea win the league? YES WE HAVE !!! Have you ever seen Chelsea Ever seen Chelsea, ever seen Chelsea win the league? YES WE HAVE !!!"

Chcete zde mít také svůj zážitek s Chelsea?, kontaktujte nás na tomto E-mailu: Tom.kopr@seznam.cz .