Při ohlédnutí za loňskou sezonou nemůžeme vynechat ani Fernanda Torrese, který se ve druhé polovině loňské sezony rozstřílel a hlavně rozehrál k výkonům, kvůli kterým ho klub kupoval. Nemalou měrou také přispěl k hlavním úspěchům sezony.

#9 FERNANDO TORRES

V prvním kole loňské sezony Premier League Chelsea remizovala se Stoke City 0:0. Zápas začal v základní sestavě také Ternando Torres. André Villas-Boas s ním nebyl nijak nespokojený, a tak v dalších zápasech praktikoval útočné trio ve složení Juan Mata, Fernando Torres Daniel Sturridge.

Gólem se podílel i v ostře sledované bitvě na Old Trafford, avšak dojem ze svého výkonu pokazil neuvěřitelně zahozenou šancí, když minul prázdnou bránu. O týden později otevřel skóre domácího zápasu se Swansea.

Sezona sice z jeho pohledu nezačala nejhůře, ale právě takovým stylem pokračovala. Torres dostal červenou kartu a třízápasový trest navrch. Poté se své šance chopil Didier Drogba, Torrese ze sestavy vytlačil a Španěl poté na předešlé výkony navázat nedokázal.

Dalším významným bodem loňské sezony byla určitě výhra nad Genkem 5:0 v Lize mistrů. Byl to však jen jeden z řady zápasů, do kterých zasáhl na pozici jediného hrotového útočníka právě Didier Drogba. Torres se tak nejen v tomto zápase musel spokojit pouze s rolí střídajícího žolíka.

Po delší době se měl ke slovu dostat opět Fernando Torres a jeho pravačka. Jeho čas přišel v FA Cupové demolici Leicesteru City v poměru 5:2. Fernando Torrs po sobě v tomto zápase zanechal jeden z nejlepších dojmů dosavadního působení na Stamford Bridge. Vstřelil dva góly a bylo ho plné hřiště. Jeho úřadování podél lajny si pamatují dodnes snad všichni. V zápase mohl přidat i třetí gól, ale místo toho nesobecky přihrál na gól Meirelesovi.

Velmi dobře zahrál i v zápase s Aston Villou. nebylo to poprvé a tak fanoušci začali doufat, že ‘starý Nando‘ by mohl být konečně zpět. Tak tomu nakonec skutečně bylo.

V Lize mistrů se také neztratil. V zápase s Benficou krásně nacentroval na kopačku Salomona Kaloua, který se nemýlil a rozhodl tak o jediném gólu prvního zápasu v Lisabonu. Jeho role pak přišla také v odvetě semifinále na Nou Campu, kdy v nastavení pojistil postup do finále gólem po úniku na 2:2.

Poté téměř sám zařídil výhru 6:1 nad svěřenci Marka Hughese z West Bromwiche. V zápase vstřelil hattrick a oslavoval ho celý západní Londýn.

Pro mnichovské finále v Lize mistrů byl sice vybrán jako hrotový útočník Didier Drogba, a nutno podotknout, že to bylo správné rozhodnutí, ale na hřiště se dostal i Torres. Přišel jako pozdní náhradník.

Po skončení celé sezony můžeme konstatovat, že Fernando Torres se nakonec dostal na tu správnou vlnu, střílel gól, nahrával, táhl mužstvo. Pokud však máme mluvit o splacení jeho dluhu za vynaložených 50 milionů Liverpoolu, musí ve výkonech z druhé poloviny uplynulé sezony pokračovat i od srpna. Pro něj osobně by to mělo být lehčí než před rokem. Našel ztracené střelecké kopačky a navíc mu odpadla konkurence v podobě Didiera Drogby. Nelze však říct, že díru po něm nezaplní jiný útočník světových kvalit.

KARTOTÉKA
Zápasy: 32+17
Góly: 11
Asistence: 18
Odehrané minuty: 3 241