Didier Drogba vzdal hold statečnosti Johna Terryho na hřišti a věří, že jeho kamarád a spoluhráč bude hrát důležitou úlohu nejen v nastupující těžké fázi sezony, ale i po celý zbytek této sezony. Na závěr rozhovoru také rozebral své fotbalové umění a dovednosti.

Terryho zranění nakonec nebylo tak vážné, jak se čekalo, a tak se mohl kapitán vrátit na hrací plochu daleko dříve, než se původně čekalo. Terry musel překonat nepříjemné bolesti zad, se kterými kolikrát do zápasů i nastupoval. Drogba je plný obdivu k Terrymu, že toto všechno vydržel a dokázal podávat kvalitní výkony.

Drogba neobdivuje Terryho jen za to, že hraje přes velké bolesti, ale také za to, jak suverénně si vede na hřišti, jak vše dokáže dirigovat, za jeho nebojácnost, množství respektu, který k němu ostatní hráči mají a přístup k samotné hře. Útočník Pobřeží Slonoviny zastává názor, že tým hraje s Terryho přítomností daleko kompaktněji, a že jeho přítomnost inspiruje hráče k daleko většímu nasazení.

„John je opravdu „šílený“ chlap. Hraje, i když se přes bolest zad nemůže skoro ani hýbat. Na hřišti dá hlavu i tam, kde bych se já bál dát třeba jen nohy,“ sdělil Drogba pro L'Equipe.

„Ví, že později za toto přijdou následky, ale je to extrémista a obětuje se ve prospěch týmu. Je pravda, že hraní po boku takových velikánů, jakými jsou třeba Terry nebo Essien mi pomohlo dostat se na tuto úroveň, kde teď jsem. Stejně tak mi prospělo i tříleté působení pod José Mourinhem,“ nezapomíná na jednoho z minulých koučů.

Drogba jako bojovník

Drogba je považován za jednoho z nejlepších světových útočníků, ale díky svému vystupování má i mnoho odpůrců. Nicméně věří, že je více těch, kteří se zaměřují na jeho hru jako takovou. Říká, že základ každého úspěchu z pečlivého plánování a tvrdé práce na tréninku.

„Když slyším mluvit lidi o mě jako o bojovníkovi, je to lichotivé, ale ve skutečnosti je to zjednodušující. Jsem mnohem více, než jen bojovník. Dívám se vždy zpětně na každý zápas a studuji protivníka, takže moje hra je vlastně výsledkem analýzy,“ vysvětluje Drogba.

„Poslední sezona byla nejlepší v mé kariéře, a to ve věku dvaatřiceti let. Vím proč, kde, kdy a jak musím skórovat, a to je taky důvod, proč jsem na své „zářezy“ hrdý. Přemýšlím o rotaci míče, pozici mého těla a soupeře, o mých nohou, síle kopu…“