Frank Lampard už letos podruhé vstřelil branku na 2:1 a otočil tak skóre. Jak dnes na Stadium od Light, tak na posvátném Wembley proti Manchesteru United v Community Shieldu.




To, co se loni zdálo být nezdolnou překážkou, je letos zatím pravidlem. Zatímco v loňském roce jsme pouze v domácích zápasech čelili hrozbě ztráty bodů osmkrát a jen dvakrát se podařilo výsledek zvrátit v náš prospěch, letos jsme ve všech třech soutěžních zápasech prohrávali a pokaždé se nám podařilo zápas otočit a připsat si na své konto vítězství. Jen ve Wembley v anglickém Superpoháru ještě Wayne Rooney stihl vyrovnat, ovšem v penaltovém rozstřelu jsme po 14 letech dokázali uspět.

Ohledně tohoto gólu se, jak jistě víte, vyrojilo spoustu spekulací o kontroverzi, která mu předcházela, ovšem branka padla regulérně a nářky z tábora United byly naprosto zbytečné.

I v druhém zápase soutěžní sezóny jsme otáčeli. Obě branky tentokrát obstaral kanonýr Didier Drogba, z nichž zvláště ta druhá byla výsostná. Sám střelec později přiznal, že měl v úmyslu centrovat, ovšem váhy štěstěny se přiklonily na naši stranu a útočník Pobřeží Slonoviny se mohl radovat z překrásné trefy.

V dněšním zápase se o otočení postarala hned trojice hráčů. Po úvodní brance Darrena Benta jsme ve druhém poločase vyrovnali Ballackem v 52. minutě. V minutě 60. upadl v pokutovém území Drogba a po penaltovém úspěchu Franka Lamparda Chelsea přesně po hodině hry zvrátila skóre. Když pak v 70. minutě Deco od tyčky dával na 3:1, byl obrat dokonán.

V každém případě to, co bylo v minulé sezoně devízou Liverpoolu a Manchesteru United a faktor, v němž jsme oproti těmto dvěma klubům nejvíce zaostávali, tedy schopnost hrát do poslední minuty a otočit skóre, by se konečně mohl připsat do kolonky i našemu týmu, Chelsea FC.