Pro Matu nemohla jeho první sezóna v Chelsea dopadnout lépe. Gólově se prosadil hned v prvním utkání, do kterého zasáhl a pomohl tak týmu jako střídající hráč k výhře 3:1 nad Norwichem. Pod André Villas-Boasem začal Mata svou kariéru na pozici levého křídla a jen zřídka kdy dostával více úkolů na středu hřiště.
Bohužel v období, kdy tým nemohl najít správné sebevědomí a kupily se neuspokojivé výsledky, Mata hrající na kraji zálohy byl nevýrazný a nijak nad svými spoluhráči nevyčníval. Vše se však změnilo po převzetí Robertem Di Matteem vlády nad týmem. Mata se posunul do středu zálohy a stal se jedním z tahounů Chelsea.
Během první sezóny v novém působišti nastřílel španělský reprezentant 12 branek, včetně krásného voleje po centru Fernanda Torrese v zápase proti Manchesteru United, který skončil remízou 3:3. Gólem (více než sporným) se také podílel na demolici Tottenhamu v semifinále FA Cupu, který skončil výhrou Blues 5:1. Více než jako střelec se Juan Mata předvedl jako nahrávač. V sezóně nasbíral 26 asistencí a stal se také ústřední postavou finále FA Cupu, když svým krásným pasem vyslal Ramirese k sólovému úniku, po němž Brazilec vstřelil první gól toho večera.
Svými výkony si zasloužil cenu pro nejlepšího hráče Chelsea ročníku 2011/2012, přestože jako jediný v modrém dresu neuspěl v penaltovém rozstřelu ve finále Ligy mistrů v Mnichově. To mu ale nikdo nikdy nebude zazlívat.
KARTOTÉKA
Zápasy: 47+7
Góly: 12
Asistence: 26
Odehrané minuty: 4 276