Nedá se říct, že by hráči v modrých dresech letos nějak váleli a rozmělňovali soupeře jednoho za druhým. Neděje se sice nic takového, jako Liverpoolu před 2 lety, ovšem myslím, že všichni cítíme, že něco naší milované Chels' schází do dobře namazaného stroje.

Podle mě je jedním z největších problémů defenziva. Kde jsou ty časy, kdy oponenti v podstatě ani nepočítali s tím, že by nám mohli nějaký ten gól vstřelit. V tomto je ten hlavní rozdíl. Týmy soupeřů už doopravdy věří, že nám góla či dva dát mohou.

Ale proč? Vždyť máme podle jmen excelentní obranu. Terry, Cole, David Luiz, Ivanović, Bosingwa, Alex. Ti všichni se letos střídají v základní sestavě a všichni jsou to naprosto špičkoví hráči. Tedy José Bosingwa, to je kapitola sama o sobě, ale nebudu zabíhat do podrobností.

Můj názor je, že André zbytečně rotuje sestavou. A u obrany je to pak zvlášť vidět. Kdyby totiž postavil základní kámen se jmény Ivanović, David Luiz, Terry, Cole, a ty pak jen z nutnosti zdravotních problémů nebo třeba vyčerpanosti střídal, byla by obrana pospolitější.

Nejen vzadu ale máme problémy. To, co nám chybí, není rozhodně charakteru týmového nebo taktického. Zamyslete se nad tím, co mají víceméně všechny velkokluby...tedy kromě nás.

Jde samozřejmě o kanonýra. Pořádného zabijáka v okolí soupeřovy branky, který když dostane balón do správné pozice, všichni na stadionu i u obrazovek již očekávají, do které části branky míč zamíři.

Vezměme si to na příkladech. Barcelona, Real Madrid, Man United, City, Arsenal, Bayern... Všichni mají svého střelce, někteří jich mají i více. Snad nemusím vyjmenovávat, kteří oni zmiňovaní jsou.

Samozřejmě, máme Frankieho Lamparda, který je letos opět skoro nezastavitelný, ale přiznejme se to, je už starý. Takže už na vrcholné úrovni nebude moct hrát dlouho. Navíc pořád to není ten kanonýr, kterého potřebujeme. Dříve střílel góly jako na běžícím páse Didier Drogba, ale všichni vidíme, že již to není ona bestie, které se všichni (Arsenal především) báli.

Tím střelcem, který měl roli Didiera převzít nebyl nikdo jiný, než Fernando Torres, jenže všichni víme, jak to s ním vypadá. Tři zápasy hraje bídně, pak dva dobře, ale bez gólu, a v jednom zápase dá góla a takhle opět znova. Potřebujeme tedy někoho, kdo dokáže dát gól, i když se mu nedaří. Kdo dokáže sám obrátit celý zápas, a to jednoduše Torres nedokáže.

Možná, že by to ale šlo i Torresovi lépe, kdyby mu záloha připravovala více možností k palbě. Dalším prvkem, který Chelsea schází je nedostatek kreativity. A to tvrdím, i když je v týmu Mata s Lampardem. Dva hráči se totiž snadno obsadí... no a co potom? Nedejbože kdyby se jeden nebo snad oba dva zranili. Vlastně si vůbec nedokážu uvědomit, jak mohli Blues dohrávat konec minulé sezony, kdy byl Mata ještě daleko ve Valencii a Lampard ne zrovna ve vrcholné formě. To ovšem odbíhám od tématu.

Kdybych celý článek shrnul, vytknul bych tři důležité věci, které nás brzdí v rozletu. Jsou to pevnější základní sestava, která by měla jasnou podobu a měnila by se jen v určitých případech. Pak absence jednoznačného kanonýra a vůdce týmu, jakým byl v nedávné minulosti Didier Drogba. A nakonec stále nedostatek kreativní zálohy, která by útoku předkládala šance jednu za druhou.

Jedná se pouze o osobní názory autora. Pokud máte zcela jiný názor, nebo se s něčím úplně ztotožňujete, nebojte se vyjádřit v komentářích.