Andre Villas-Boas, který je novým manažerem Chelsea, se do klubu vrací po 4leté pauze, kdy zde působil jako asistent svého učitele José Mourinha. Zde je jeho příběh jakožto kouče.

Kroky obou Portugalců se sešly již v Portu (ačkoli mladý André se o fotbal z tohoto hlediska začal zajímat již ve svých 17 letech a nemalý vliv na jeho rozvoji měl Bryan Robson). Tam začal Villas-Boas dělat Mourinhovi asistenta a zvykal si na první výraznější týmové úspěchy. Když se Special One rozhodl pro přesun na Britské ostrovy, Villas-Boas neváhal a začínajícího úspěšného kouče milerád následoval. Pod Mourinhem tady pak Villas-Boas působil od léta 2004 do září 2007 a měl nesporný podíl na zisku titulů z Premier League, FA Cupu i Carling Cupu.

Když se Mourinho po neshodách s vedením rozhodl přesunout své kroky do Interu, Villas-Boas byl v té části realizačního týmu, která se rozhodla putovat s Mourinhem na Apeninský poloostrov. Zde tato parta slavila další úspěchy včetně zisku poháru pro vítěze Serie A.

Krátce po začátku sezony 2009/10 se Andrému naskytla zcela nová příležitost. Oslovil ho totiž klub Académica de Coimbra z nejvyšší portugalské ligy, jenž mu nabídl pozici hlavního trenéra týmu. Zde se tedy jeho kroky s José Mourinhem po několikaleté úspěšné spolupráci rozešly.

V době jmenování Villas-Boase se Académica nacházela v dolní části tabulky, stále bez jediného vítězství. Avšak s příchodem tohoto Portugalce se vše začalo rychle měnit. Nový efektivní styl, jenž Villas-Boas do hry Académicy přinesl, na konci sezony znamenal bezpečné 11. místo a rovných 10 bodů od sestupového pásma. V dané sezoně kromě toho ještě Villas-Boasův tým dosáhl semifinále portugalského ligového poháru, kde v utkání hraném na Estádio do Dragão podlehl Portu, za nějž v posledních minutách utkání skóroval Mariano González.

Jeho přínos Académice byl okamžitý a nesporný. To také mělo za následek, že kolem něj začalo kroužit několik lepších klubů. V té době i bez trenéra se nacházející Porto. To ho vzápětí (v létě 2010) angažovalo.

Díky André Villas-Boasovi se Porto vrátilo na pozice, které mělo při tamním působení José Mourinha. Hned na začátku sezony Villas-Boas s klubem vyhrál portugalský superpohár. Dobrá nálada v klubu přetrvávala, což vedlo k následnému úplnému ovládnutí domácí soutěže a Double byl dovršen vítězstvím v Evropské lize, když Proto v květnu v Dublinském finále porazilo další portugalský tým Bragu (Jen připomeňme, že Portugalsku se v této soutěži nadmíru dařilo, neboť v semifinále mělo hned 3 ze 4 zástupců). Villas-Boas se tak ve svých třiatřiceti letech stal NEJMLADŠÍM TRENÉREM, který kdy vyhrál některou z evropských trofejí.

Vraťme se ale ještě na moment k úchvatnému tažení Porta sezonou 2010/11. Klub totiž překonal svůj vlastní rekord v neporazitelnosti od začátku sezony v kterékoliv ze soutěží stanovený ještě za éry José Mourinha. Než byl tým vedený Villas-Boasem poprvé poražen, zvládl odehrát úctyhodných 36 utkání bez porážky! Domácí soutěží navíc Porto prošlo neporaženo a pouze se třemi remízami z 30 zápasů, vstřelilo 73 gólů a na druhou Benficu mělo na konci sezony náskok 21 bodů!

Svým útočným a atraktivním herním pojetím si Porto získalo respekt po celé Evropě. Můžeme se zatím jen dohadovat, zda se bude tak demoličním stylem prezentovat i po nynějším odchodu Villas-Boase. Nebo opačně, začne i Chelsea předvádět fotbal, na který si loni opět zvykli příznivci Porta?