Mé oblíbené zápasy: Fernando Torres
OBLÍBENÝ ODEHRANÝ ZÁPAS:
Ještě než se Torres dostal do Chelsea, odehrál už největší zápas, který ho v kariéře může potkat - finále mistrovství světa.
Ačkoli v Jižní Africe nastupoval na hřiště převážně z pozice náhradníka, měl na svém střeleckém účtu už několik převelice důležitých gólů - jmenujme např. rozhodující gól ve finále EURA 2008.
A právě tento finálový zápas společně s tím finálovým na MS jmenoval jako své nejoblíbenější.
„Finále evropského šamiponátu, kde jsem vstřelil jediný gól večera a vyhráli jsme tak před Německem celý turnaj, a pak samozřejmě také finále mistrovství světa, to jsou mé oblíbené odehrané zápas.“
Jak už bylo výše okrajově zmíněno, byl to Torresův, na finále vcelku brzký, gól, který celé finále EURA 2008 rozhodl. Ve 44 leté historii to byl první španělský triumf.
Trvalo to tehdy 33 minut než Torres s pomocí spoluhráče Xaviho překonal tehdy ještě Jense Lehmanna hájícího branku Němců.
„Byl to brzký gól, a tak jsem si nemyslel, že bude jediný v zápase,“ vysvětlil Torres. „Pokud bych takový gól vstřelil v prodloužení, nastaveném čase nebo alespoň v závěrečných minutách mistrovství světa, byly by mé oslavy značně odlišné, ale když ten míč vidíte kutálet se za brankovou čáru, nemůžete tomu uvěřit, ať už ten gól vstřelíte kdykoliv.“
„Byl to typ zápasu, u kterého bych nikdy nečekl, že ho budu hrát, zlváště ještě s národním týmem, protože Španělé do té doby ještě nic nevyhráli. Tvořili jsme a tvoříme historii. Byly to úžasné pocity.“
„Dalším oblíbeným zápasem je finále mistrovství světa, protože jste velmi daleko od domova a uvědomujete si, co to vlastně pro ty fanoušky znamená.“
„Ano, je to také o vás,“ vzkazuje fanouškům. „Je to typ zápasu, na který jste čekali, a když už ho hrajeme, je to jako výzva, kterou si nemůžete nechat ujít.“
„Je možné, že možnost vyhrát mistrovství Evropy nebo světa budete mít jen jednou, a tak se vám to musí povést napoprvé. Den, kdy tento zápas hrajete, vnímáte jako nejdůležitější den svého života.“
OBLÍBENÝ SLEDOVANÝ ZÁPAS:
Stejně jako Fernando Torres, i mnoho jiných fotbalistů, vybralo následující zápas jako jeden z nejlepších, který kdy viděli. A který to vlastně je?
Když Liverpool cestoval v roce 2005 do Istanbulu k finále Ligy mistrů, do kterého se dostal přes naši milovanou Chelsea, nikdo nečekal, jak dramatický zápas bude následovat.
Ze začátku to vypadalo na pěkně černou anglickou noc. Trvalo jen minutu, než se AC Milán dostal s laskavým svolením Paola Maldiniho do vedení. Hernan Crespo přidal před poločasem další dva zářezy a tak se začínalo zdát, že druhá půle bude jen formalitou. Nezřídka kdy se říká, že ve fotbale je možné všechno, a že se hraje celých 90 minut.
Poté ale Liverpool předvedl jeden z nejpamátnějších návratů do utkání ve fotbalových dějinách. 10 minut po poločasové přestávce nasměroval tým k obratu jeho kapitán Steven Gerrard. Hned za dvě minuty připojil další gól Vladimír Šmicer a o zápletku bylo postaráno. A za další 4 minuty přidal poslední gól v čistém hracím čase Xabi Alonso a zdánlivě neotřesitelný náskok AC Milán byl běhěm necelých 7 minut pryč!
Nervydrásající prodloužení nic nepřineslo a tak došlo na pokutové kopy, které později Liverpoolští ovládliv poměru 3:2 (trefili se, za AC Milán: Jon Dahl Tomasson a Kaká, za Liverpool: Dietmar Hamann, Djibril Cissé a Vladimír Šmicer).
„Finále Ligy mistrů před sedmi lety, kde hrál Liverpool proti AC Mlán,“ prozradil svůj oblíbený zápas před televizí. „To, co se tam stalo, je to, o čem fotbal jako takový vlastně je.“
„Bylo tam hodně vášně a ukázalo se, jak se jeden tým může vzchopit k heriockému výkonu, i když prohrává o poločase 3:0. Byl to velmi důležitý zápas nejen pro zúčastněné týmy, ale taktéž pro fanoušky.“
„Tento zápas dobře poukázal na to, co fotbal vlastně znamená,“ dodal španělský reprezentant a lednová posila londýnské Chelsea.