V dalším vydání pravidelné ankety „Doma a venku“ byl vyzpovídán o profesním i osobním životě Michael Essien.

DOMA

Jaký je Váš obvyklý den, a jak pro Vás věci v Cobhamu fungují?

V Cobhamu je všechno dobré, opravdu si to tady užívám. Ráno vždy podstoupím krátkou „léčbu“ a pak jdu na trénink. Je to tak dobré.

 

Který z Vašich spoluhráčů na Vás udělal o víkendu největší dojem?

Teď to byl jednoznačně Brani (Branislav Ivanovič). Velmi na mě zapůsobil. Skóroval, což nám nakonec dopomohlo k tak potřebné výhře.

 

Upoutávají fanoušci Vaši pozornost během hry?

Já tomu moc pozornosti nevěnuju. Všechnu svou pozornost totiž směřuji na dění na hřišti a tomu, co se děje okolo mě. Zkrátka se koncentruji na hru, ne na fanoušky.

 

Jaké je Vaše nejpamátnější kázání, které jste zažil o poločase?

Ach, to je těžké. Nemohu si vzpomenout, nebo možná spíše nechci. Myslím, že je dobré na takovéto věci zapomenout.

 

Co pro vás znamená „domov“? Co si pod ním představíte?

Bude to Londýn a Cobham.  Mám pocit, že tady to je můj domov. Pokud potřebuji něco z Ghany, jako třeba jídlo, seženu to i zde. Toto je můj domov.

 

VENKU

Jaké další sporty si užíváte?

Rád sleduju basketbal a tenis, ale ne každý den na to mám na televizi čas. Ani jeden z těchto sportů však nehraju.

 

Máte v sobě skrytý nějaký jiný talent?

Jsem docela dobrý v ping-pongu. Zjistil jsem to, když jsem loni rehabilitoval po zranění. Hrával jsem ho často a všechny porážel. Jsem na to docela dobrý. O žádném jiném talentu nevím.

 

Jaké je vaše oblíbené místo, kam jdete, když chcete uniknout před problémy?

Musím říct Monako. Často tam jezdím. Žije tam můj agent a vždy, když mám čas, tak tam zajedu. Chodíval jsem tam na Grand Prix, ale v posledních třech letech vyšel špatně los, takže jsem nemohl.

 

Máte nějaké slavné přátele?

Ano, ale kdo to je, to si raději myslím nechám pro sebe.