Do Chelsea oba přiházeli s velkou pompou. Ballackův příchod si vysnil samotný José Mourinho s opodstatněním, že je výborný fotbalista, který dokáže při hře přemýšlet a dokonale si tak vyhoví s Lampardem.

{mosimage}Po roce se ale ukázalo, že ani jeden příchod rozjetému týmu neprospěl. Ševčenko, milánský král, měl zamíchat karty mezi útočnými esy Chelsea, ale nakonec mu zbyly jen oči pro pláč. Ve své první sezoně, která bývá očividně tou nejtěžší, vyhořel. Navíc 26. září letošního roku mu bude 31 let a zda se dokáže aspoň částečně adaptovat na styl anglické ligy je ve hvězdách, o splacení částky přes 30 milionů liber, za kterou do týmu přicházel, ani nemluvě.

Ballack měl výchozí pozici jednodušší - z Abramovičovy peněženky se nemusel odkutálet ani cent. Za to Němec dostal plat, který si po uplynulé sezoně jen těžko zasloužil. „Teď přece budeme s Ballackem ještě silnější," chvástal se před startem sezony Mourinho. To si ještě neuvědomoval, kolik práce bude mít se změnou rozestavení a hrou na dva útočníky.

Nejdříve přišel ostrý start do sezony s Liverpoolem a Ševčenko dostal míč přímo mezi obránce. Jedním dotykem si zpracoval a druhým rozvlnil síť – „Zakončení z jiného světa,“ komentoval branku v euforii Portugalec a dodal, „takových akcí předvede Ševčenko ještě spoustu.“ Ballack se v tom samém utkání zranil a poté vynechal dvě utkání.

{mosimage}Nicméně hlavním otazníkem celé sezony bylo, jak se se svou novou rolí vypořádá dvojice Lampard & Ballack. Bylo jasné, že pokud chce Mourinho zachovat přátelské vztahy v kabině, museli oba nastupovat v základní sestavě, jak je ale na hřiště srovnat vedle sebe, je otázka jistojistě pro fotbalového génia. Mourinho je oba šoupl do středové řady – Ballack trochu ofenzivněji a více vlevo a Lampard přesně naopak.

Nakonec z toho byl jen rozladěný hudební nástroj – ani jeden nedirigoval svůj tým podle přestav kouče, který před nedávnem prohlásil, že už není Special One, ale jen průměrný trenér nynější fotbalové generace. Do průměru však nezapadl jen Mourinho, ale i Lampard, který si za první dvě sezony pod taktovkou Portugalce nastavil laťku skutečně vysoko a v uplynulé sezoně byl od ní vzdálen na hony daleko. Naštěstí jej dokázal zaskočil Michael Essien a jeho parádní výkony, které předváděl i na pozici stopera.

Jedeným pozitivem Ballackova příchodu byl fakt, že dokázal týmu pomoct, když se zrovna nedařilo. Například v utkání proti Sheffieldu nebo Boltonu dokázal vstřelit rozhodující branku a zlomit tak odpor soupeře. Naopak Ševčenko v té době prožíval krušné chvíle. Snaha mu odepřít nelze, ale jednoduše nedával branky, nedokázal vytvářet šance pro spoluhráče a trápil se i ve hře s míčem. Nakonec putoval na střídačku, „dostal ode mě dostatek příležitostí, které nevyužil. Šanci si zaslouží i jiní,“ komentoval Shevovy výkony Mourinho.

{mosimage}Do ukrajinského útočníka s pověstí výborného kanonýra se opřely i anglické média a nedaly mu spát. Hodně se toho napsalo i o trojúhelníku Abramovič – Mourinho – Ševčenko, kde posledně jmenovaný měl donášet svému nadřízenému pikantnosti z kabiny. Chelsea nakonec podala žalobu a výsledkem byla omluva od deníků Daily Mirror a Daily Telegraph. Nic to však nemění na tom, že každá podobná informace má negativní účinky na psychiku hráčů a posléze na jejich výkony.

Oba hráči dostali, jak již bylo řečeno, neúměrné platy. A za uplynulou sezonu si tak vydělali víc, než například dvojice patronů Stamford Bridge - John Terry a Frank Lampard, kteří samozřejmě nechtějí zůstat pozadu a rádi by podepsali nové, výrazně vylepšené smlouvy. Ale má to jeden háček – právě fakt, že Lampard šel po příchodu Ballacka výkonnostně dolů, může znamenat odchod anglického reprezentanta z Chelsea, jak jinak si také vysvětlit zprávu bulvárního týdeníku News of the World, který přinesl, že Lampard odmítl lukrativní nabídku na prodloužení smlouvy.